Foto: archiv LHMP / Blízkost lidské civilizace má však pro zvířata i své stinné stránky
Šťastný konec měl zprvu vážně vypadající úraz muflona, kterého zřejmě srazilo auto. Dospělý samec, jenž se do rukou odborníků Záchranné stanice hl. m. Prahy dostal v květnu loňského roku, se z tříštivé zlomeniny levé přední končetiny zotavil a už se opět prohání po areálu Thomayerovy nemocnice.
Mufloni nepatří mezi časté pacienty Záchranné stanice hl. m. Prahy. V loňském roce jich přijala zatím čtyři, kromě tohoto dospělého jedince ještě tři mufloní mláďata. Jejich případy – zvláště pokud v nich hraje roli střet s autem – však nezřídka bývají vážné, nebo dokonce tragické. Tenhle měl ale obrovské štěstí…
Bez omezení
Do Kunratického lesa byli mufloni vypuštěni již v 60. letech minulého století. V areálu nemocnice a v okolním lese žijí celoročně.
Do areálu přichází přes díry v plotě, ale někdy využívají i brány do sousedního IKEMu. Pohybují se zde volně bez omezení a jsou již takovou tradicí. Svou přítomností dělá stádo radost především zdejším pacientům, kteří vítají každé rozptýlení.
Blízkost lidské civilizace má však pro zvířata i své stinné stránky. „Muflona, který musel několik měsíců strávit v záchranné stanici, zřejmě srazilo auto. Díky nasazení záchranářů a dlouhodobé péči našich ošetřovatelů se ale již mohl ke svému stádu vrátit,“ sdělili záchranáři.
Nenechal se chytit
Poprvé byli ke zraněnému zvířeti, které se pohybovalo po areálu nemocnice, přivoláni v první polovině května. Přestože měl viditelnou otevřenou zlomeninu levé přední končetiny, jeho odhodlání nenechat se chytit bylo velké. Záchranářům, kteří ho potřebovali prohlédnout a ošetřit, stále unikal. Teprve po dvou týdnech jeho aktivitu utlumila únava a záchranářům se jej ve spolupráci s veterinářkou podařilo bezpečně uspat, odchytit a odvézt do stanice.
V péči ošetřovatelů
„Vyšetření na noze odhalilo několik týdnů starou hnisavou ránu, kterou pravděpodobně zapříčinila srážka s autem. Ve stanici podstoupil složitou, několikaměsíční léčbu, během níž se z rány musely opakovaně odstraňovat úlomky kostí, aby se zlomenina mohla konečně začít hojit,“ dodali záchranáři.
Ani po sundání sádry ale ještě nebylo vyhráno. Muflon musel začít nohu teprve postupně zatěžovat a rozhýbávat. Proto bylo lepší s jeho vypuštěním počkat raději až na období po skončení říje. Aspoň tak mohl v klidu nabrat na síle a nemusel se hned potýkat se soky v lásce.
Více informací zde.