Foto: archiv / Co země, to jiné štědrovečerní menu
Jak vypadají české Vánoce každý ví. Sváteční tabuli vévodí rybí polévka, kapr a bramborový salát, ostatní má pod palcem Ježíšek. Jak je to ale v jiných zemích světa? Jaké dobroty si dopřávají na štědrovečerní večeři?
Dalo by se říct, že co země, to jiný zvyk a jiné jídlo. Pojďme se podívat, jak to chodí třeba v Rusku, Anglii, Švédsku, či Argentině…
V Rusku na Vánoce vaří boršč, ryby a vareniky
V Rusku mají pravoslavní Vánoce až 7. ledna, podle juliánského kalendáře. V ten den se rodiny sejdou u jedličky a společně jedí. Co? Nejčastěji boršč, ryby a samozřejmě vareniky, což jsou rýží, zelím či houbami plněné plněné taštičky z kynutého těsta. Tabuli pak ještě doplní nákypy buď s rozinkami, nebo jinými sušenými plody.
A kdo v Rusku nosí dárky? V předkřesťanských dobách zde přetrvával kult Mrazíka, který mimo jiné ochraňoval příbytky před mrazem a vánicemi. Dnes však domácnosti na Nový rok navštěvuje Děda Mráz.
Angličané si pochutnávají na krocanovi a pudinku s překvapením
V Anglii je hlavním vánočním dnem 25. prosinec. A nenaděluje zde Ježíšek, ale Santa Claus, který v noci před vánočním dnem přijíždí do domácností od severu na saních tažených soby. Některé rodiny Santovi chystají sklenku brandy a mrkev pro jeho zvířátka. Dárky, které ratolesti nacházejí ráno po probuzení, se rozbalují až po mši.
Sváteční oběd Angličané zpravidla servírují mezi 14. až 17. hodinou, většinou chystají krocana s kaštanovou nádivkou a brambory, jako dezert se servíruje vánoční pudink. Ten se připravuje už v adventní době a zpravidla ho alespoň jednou zamíchá každý člen rodiny, který nad hrncem vysloví své přání. Do pudinku se dává krém, rum, oříšky, rozinky a švestky, zdobí se pak cesmínou a šlehačkou. Tradicí je, že tahle pochoutka v sobě ukrývá zapečené tajemství – stříbrnou minci pro štěstí.
Švédské vánoční menu je vskutku bohaté
Víte, kdo naděluje dárky ve Švédsku? Kozel nebo vánoční skřítkovský dědeček s bílým plnovousem oblečený do červeného kabátku a čepice lemované bílou kožešinou. Říká se, že pochází ze skřítků hospodáříčků, proto mu dodnes někdo nechává přede dveřmi misku se sladkou kaší. Prý to zajistí, že bude dům ochraňovat.
Vánoční kozel zvaný Julebukk má v zemi také dlouhou tradici, která sahá až do středověku, kdy postavy převlečené za Julebukky obcházely stavení a koledovaly. Dnes má podobu slaměné figurky s ostrými rohy, které zdobí červené stuhy.
A jaké je ve Švédsku štědrovečerní menu? Bohaté. Marinovaný losos, nakládaný sleď, paštika, tlačenky, minipárečky a domácí klobásy, masové kuličky, salát z červené řepy, bramborový salát, pečená vánoční šunka a Janssonovo pokušení – brambory zapečené s ančovičkami. A ještě sladká tečka – rýžová kaše se šlehačkou a zavařeným ovocem.
I prosluněná Argentina slaví Vánoce
A co třeba Argentina? Tak tady mají Vánoce teplé – místní klima zaručuje tak 38 stupňů. I tak Argentinci zachovávají symboliku sněhu a na vánoční stromečky věší bílé bavlněné chomáčky.
Večeři pak servírují zpravidla v zahradách, kde stoly nazdobí pavím peřím. Mezi místní štědrovečerní pochoutku patří pečínka z páva spolu s pečeným selátkem. Argentinci mají ale ještě jedno oblíbené vánoční jídlo – ninos envuettas, závitky s kořeněným mletým masem a vařeným vejcem.
6. ledna pak dětem nadělí dárky koník Magi, uloží jim je do vyčištěných bot, které si prcci připraví pod stromeček nebo vedle postele. Podle pověry se koníkovi dává před dům seno a voda, aby měl na své pouti dostatek sil a došel až do Betléma.