Foto: hev, JT media / Dnešní nenápadný kostelík pochází z roku 1700
Víte, která pražská památka patří mezi nejstarší? Kostel sv. Pankráce, který najdete v parčíku mezi ulicemi Na Pankráci, Sinkulova a Na Klikovce. Možná je trochu nenápadný, ale určitě stojí za pozornost. Ukrývá totiž vzácnosti…
Na místě, kde nyní kostel stojí, býval v 11. století hřbitov s románskou rotundou. Tehdy patřil vesnici nazvané Krušina. To už dnes ví ale málokdo…
Objekt hodný pozornosti
Dnešní nenápadný kostelík pochází z roku 1700. Dokládá to i letopočet, který objevíte nad vchodem do svatostánku. Jeho historie je však mnohem bohatší. Bohužel však textů o kostele sv. Pankráce lze dohledat skutečně jen zlomek. I tak ale dokládají, že se jedná o objekt hodný pozornosti.
Úplně první zmínka o svatyni pochází z roku 1149. Praví, že jakýsi voják Asimus – česky Osel, syn Hozeův, ji v té době daroval za spásu duše své i svých rodičů klášteru ostravských benediktinů. V té době byl ale bez severní věže, ta ke kostelu přibyla až ve 13. století.
Střípky informací
Patrocinium - pojmenování po světci, v tomto případě po římském mučedníkovi sv. Pankráci, je doloženo až o více než dvě stě let později. A to v registru papežského desátku v pražské diecézi z roku 1352.
Další zmínka o kostele je z roku 1371, najdete ji v pražských konfirmačních knihách. V nich se lze dočíst, že patronátní právo ke kostelu vlastnila vyšehradská kapitula a její hodnostář.
Kostel byl několikrát poškozen
Jak vypadala v té době samotná ves Krušina? Její rozloha, ani přesná lokalizace bohužel není známá. Pouze se ví, že zanikla v průběhu husitských válek. A kromě základů rotundy a přilehlého hřbitova nebyly odhaleny žádné další známky raně středověkého osídlení.
Při bitvě o Vyšehrad roku 1420 byl poničen i kostel sv. Pankráce. Tehdy padlo mnoho obránců Vyšehradu ze Zikmundova vojska - pohřbeni byli právě u zničeného pankráckého kostela, který byl později opraven.
Kostel byl poškozen i během obléhání Prahy Švédy roku 1648. O dva roky později pak jezuité stavbu stavbu opravili.
Kostel však nesloužil jen věřícím, na přelomu 18. a 19. století byl využíván i jako sklad střelného prachu.
Prastarý zvon a zbytky románské rotundy
Jak už bylo zmíněno, dnešní, raně barokní, budova pochází z roku 1700 a náleží k ní i samostatně stojící barokní téměř dvacet metrů vysoká zvonice. A právě tato věž ukrývá hotový poklad – jeden z nejstarších zvonů u nás, který v roce 1505 ulil významný zvonař Bartoloměj Pražský.
Jeho průměr je 120 centimetrů, vysoký je 86 centimetrů a váží 350 kilo. Plášť zvonu zdobí nápisy a reliéf zpodobňující sv. Jakuba Menšího, který ve své levé ruce drží knihu.
Další vzácnost, která se v kostele sv. Pankráce uchovala, jsou zbytky původní románské rotundy. Objeveny byly zcela náhodou, při výstavbě metra na trase C v letech 1968 – 1970. Tehdy se mezi stanicemi Pražského Povstání a Vyšehrad prováděl uvnitř kostela a jeho bezprostředním okolí archeologický průzkum. Kromě zbytků rotundy odhalil i spoustu hrobů - dva nejstarší, pocházející z 12. století, byly objeveny přímo v lodi rotundy.
Jak vypadá interiér kostela?
Hlavní oltář zdobí nástěnná malba z roku 1865, v jejímž středu je zachycen sv. Pankrác jako římský voják s mečem a kopím. Tenhle ústřední obraz je dílem malíře Františka Rošera. Po stranách pak najdeme postavy Kosmy a Damiána.
Kostel sv. Pankráce, který je od 3. května 1958 památkově chráněn, spravuje Římskokatolická farnost sv. Václava v Nuslích. Před lety byl interiér i exteriér opraven.