Foto: hev / Synagoga podle některých zdrojů existuje už od konce 18. století.
Michelská synagoga - chráněná kulturní památka České republiky - se pyšní několika NEJ: jedna z NEJkrásnějších a historicky NEJzajímavějších objektů pražské Michle, svým stářím zároveň patří k NEJvýznamnějším památkám pražských židovských obcí.
Kde ji najdeme? Nedaleko říčky Botič, na jejím západním břehu, v nenápadné ulici U Michelského mlýna s popisným číslem 27. Dnes v ní sídlí sbor Alberta Schweitzera Církve československé husitské a její židovskou minulost připomíná pouze pár starých židovských náhrobků na vedlejší zahrádce.
Původně na jejím místě stával viniční domek
Přesné datum jejího vzniku není známo. Stejně tak se historici pouze domnívají, jaká budova na místě dnešní synagogy původně stávala.
Vzhledem k tomu, že ve středověku bývaly na stráních Botiče vinice, uvádějí prameny, že dříve se tam nacházel viniční domek. O tom ostatně svědčí i nálezy starého zdiva, které byly objeveny ve 20. století, během rekonstrukce objektu.
Zpočátku sloužila jen šesti židovským rodinám
Samotná synagoga podle některých zdrojů existuje už od konce 18. století. Skutečně doložit ji lze až od poloviny 19. století, kdy je budova popisována jako jednoduchá, podélná a nízká.
Nebylo třeba rozsáhlé stavby, protože v té době do židovské komunity ve staré Michli patřilo pouhých šest rodin. Až později do synagogy začali docházet i Židé z Podolí, Vršovic a Nuslí. To však už pro tuto rozšířenou komunitu její velikost nebyla dostačující.
Synagoga byla pro 900 Židů malá
Tehdy – ve 2. polovině 19. století - byla synagoga zřejmě poprvé přestavěna. Rozšířila se a upravila východní fasáda, okna se vyměnila za novogotická.
Ve starší, jižní části, se pak nacházela modlitebna s úzkou galerií pro ženy, v severní – novější – části měl byt její správce a kantor, údajně zde totiž byla i židovská škola.
Jenže když se v roce 1922 stala Michle součástí Prahy, ani takto rozšířená synagoga kapacitně pro v té době už 900 Židů nestačila. Začalo se proto s přípravami na její další přestavbu, především měl být prodloužen a opatřen novou střechou modlitební sál.
Všechny plány zhatila válka
Jenže všechny plány na rozšíření zdejšího svatostánku zhatila válka, kterou z michelské židovské komunity skoro nikdo nepřežil. Naštěstí během okupace michelská synagoga, na rozdíl od mnoha jiných židovských staveb, nebyla zbourána.
Po válce už v Michli k obnovení židovské obce nedošlo, a tak synagoga připadla Židovskému muzeu, které v ní počátkem 50. let zřídilo depozitář. V něm pak bylo uchováno na 1200 svitků Tóry, které v hlavním městě shromáždili nacisté ze zničených a násilně uzavřených synagog na území protektorátu.
Svitky skončily v londýnské Westminsterské synagoze
Většina svitků byla v roce 1964 převezena do londýnské Westminsterské synagogy. Odtud jsou zapůjčovány jako památky na vyhlazené židovské obce v Čechách a na Moravě židovským obcím a synagogám na celém světě.
V roce 1976 pak notně zchátralou synagogu převzala Církev československá husitská, která začala s rekonstrukcí budovy. Náročná přestavba skončila v roce 1991, ve stejném roce došlo k přejmenování sboru jménem Alberta Schweitzera, misionáře, největšího znalce díla Johanna Sebastianna Bacha, lékaře a držitele Nobelovy ceny za mír.