Foto: archiv BP / Na místě, kde teď sochy stojí kdysi údajně býval románský královský palác
Znáte příběh čtyř pozoruhodných sousoší Josefa Václava Myslbeka, která trůní na Vyšehradě, nedaleko kostela sv. Petra a Pavla? Jak se sem monumenty dostaly? A kde bylo jejich původní místo?
Přemysl s Libuší, Lumír s alegorií písně, Ctirad s Šárkou a Záboj se Slavojem. Tyhle čtyři metry vysoké plastiky, vzbuzující obdiv a respekt, nelze ve Vyšehradských sadech přehlédnout. Jaká je jejich historie?
Z paláce a zbrojnice toho moc nezbylo
Na místě, kde teď sochy stojí, což je travnatá plocha nedaleko Libušiných lázní, kdysi údajně býval románský královský palác. Zbyly z něho ale jen zbytky starého kamenného můstku, který palác spojoval s basilikou.
Později se na stejném místě ještě nacházela barokní zbrojnice, jenže ta také zanikla, v roce 1927. Dnes z ní lze na Vyšehradě najít jen bránu – vsazenou do ohradní zdi, od níž se dostanete ke kostelu sv. Petra a Pavla.
Sochy na okrasu Palackého mostu
Ale jak je to se sochami? Ve druhé polovině devatenáctého století se pražští páni radní rozhodli, že nechají ze smíchovské strany, kde rychle vyrůstalo průmyslové předměstí, postavit přes řeku nový kamenný most. Chtěli tak zajistit další spojení s druhým vltavským břehem. Provoz Palackého mostu byl slavnostně zahájen v prosinci roku 1878.
Mostu měla okrasu zajistit sochařská výzdoba. Proto na ni roku 1881 město vypsalo soutěž s tím, že námět byl zcela na umělcích. Přihlásilo se jich devět.
Konec devatenáctého století se nesl v duchu národního uvědomění, není proto divu, že například Tomáš Seidan navrhl jako námět alegorii čtyř řek – Vltavy, Sázavy, Berounky a Labe, Josef Mauder zase spojil v historii Přemyslovce s Janem Husem a Janem Žižkou.
Několik podob a několik modelů
Odborné porotě se nakonec nejvíc líbil Myslbekův návrh. A tak mladý sochař, žák mistra Levého, uzavřel s pražskou obcí smlouvu a pustil se do práce. Na náměty z českých bájí vytvořil pro Palackého most čtyři fascinující monumenty, které vznikaly několik let (mezi roky 1889 – 1897)
Návrhy na podobu jednotlivých sousoší postav ze Starých pověstí českých byly několikrát změněny. Na každý monument Myslbek vytvořil několik modelů. Tak například Přemysl měl mít původně podobu zarostlého mužného hrdiny, nakonec ale dostal vedle Libuše podobu uhlazeného mladíka.
Sochy byly na Palackého mostě umístěny na střechách mýtních domků. Na pražské straně stála sousoší Přemysl a Libuše (kněžna pozdviženou paží směřovala k Hradčanům a tím evokovala svou věštbu: „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“) a Lumír a Píseň (byli šikmo obráceni k Vyšehradu, což odpovídalo Lumírově poslední písni, ve které pěl právě o Vyšehradu). Na smíchovské straně pak stál Záboj a Slavoj a Šárka se Ctiradem.
Na sochách se podepsalo bombardování Prahy
Pak ale přišel 14. únor 1945 a sním bombardování Prahy. Při spojeneckém náletu na naše hlavní město bylo zasaženo několik mostů, i Palackého. Bomby na několika místech smetly kamenné zábradlí – a střepiny poškodily sochy na novoměstské straně. Sousoší Přemysl a Libuše vzalo úplně za své.
Zbylé plastiky byly v roce 1947 sejmuty, posléze uloženy na travnatou plochu za kostelem na Vyšehradě. Později je doplnil i monument Přemysl a Libuše – tedy jeho kopie. Původně se ještě zvažovalo, že by právě toto sousoší stálo nad skálou nad Libušinou lázní, nakonec ale doplnilo ostatní tři na trávníku.
A proč právě Vyšehrad? Jednoduchá odpověď. Protože je obsahově s Myslbekovými postavami ze starých pověstí českých úzce spjat.
Galerie